INTRASTAT je statistický systém, který slouží k zjišťování údajů pohybu zboží uvnitř Evropské unie. Jeho užívání bylo zahájeno od počátku roku 1993, kdy byly odstraněny vnitřní celní hranice a začala platit pravidla volného pohybu zboží v rámci jednotného trhu. Od tohoto okamžiku bylo možné statistiku zahraničního obchodu, která využívá informace a údaje z celního řízení (uváděné do celních prohlášení), používat jen pro sledování pohybu mezi zeměmi Evropské unie a třetími zeměmi (nečleny EU). Bylo nutné vytvořit nový statistický systém, který by umožnil sledování pohybu zboží v rámci Evropské unie. Jediným řešením bylo zavedení tzv. výkazové statistiky o pohybu zboží uvnitř Evropské unie, která by zabezpečila sběr informací srovnatelných s informacemi získávanými klasickou statistikou zahraničního obchodu založenou na celní statistice. Takové, která by zachycovala nejen pohyb zboží v čase, prostoru a dostatečném zbožovém detailu, ale i změnu vlastnictví zboží, sledování postupného zpracování (zušlechtění) zboží, jeho skladování apod.

Statistický systém INTRASTAT je založen na povinném výkaznictví pro ekonomické subjekty, které provádí vnitrounijní obchod (obchod s ostatními členskými státy EU). Je závazný a ve svých základních principech stejný ve všech státech EU.  Způsob vykazování je částečně sjednocen na úrovni EU (povinnost vykazování údajů v systému INTRASTAT je stanovena ustanoveními předpisů EU), ale z podstatné částí zůstává v kompetenci jednotlivých členských států, které jej samostatně upravují ve svých národních legislativách. V jednotlivých členských státech Evropské unie se může lišit (a také liší), např. rozsah vykazovaných údajů, forma výkazu, organizační zabezpečení sběru údajů.

Zpravodajské jednotky jsou povinny do výkazů zaznamenávat veškerá přijetí zboží z jiných členských států EU a veškerá odeslání zboží do jiných členských států EU za předpokladu, že se jedná o zboží, které má status Unie a že prokazatelné došlo k pohybu zboží mezi ČR a jiným členským státem EU (s výjimkou zboží vyjmutého z vykazování). Není podstatné, zda v souvislosti s pohybem zboží dochází přechodu vlastnického práva či úplatě za zboží.

Do výkazů se uvádí údaje zejména o zboží:

• nakupovaném a prodávaném (přechod vlastnického práva za protiplnění),
• určeném ke zpracování dle smlouvy (zušlechtění, přepracování) a po provedení zpracovatelských operací,
• dodávaném v rámci finančního leasingu,
• vraceném vadném zboží v rámci reklamace a dodávaném náhradou za vadné zboží (pokud k vrácení zboží či dodání náhradního zboží dochází v měsících následujících po měsíci, ve kterém se uskutečnilo původní dodání zboží),
• dodávaném zdarma (s výjimkou zboží vyjmutého od vykazování),
• dodávaném v rámci stavebních a konstrukčních prací,
• dodávaném do centrálních skladů, distribučních skladů a konsignačních skladů,
• dodávaném v souvislosti s pouhým uskladněním zboží, pokud se předpokládá, že doba skladování bude delší než 24 měsíců, a jeho vracení vrátí zpět,
• dodávané k dočasnému použití (pronájem, operativní leasing nebo bezplatné zapůjčení), pokud se předpokládá, že doba použití bude delší než 24, a jeho vracení zpět,
• dodávané v rámci přemístění zboží (obchodního majetku) z jiného členského státu do ČR nebo z ČR do jiného členského státu,
• dovezeném ze třetích zemí propuštěném do celního režimu volného oběhu v jiném členském státě EU a následně dopraveném do tuzemska,
• vyváženém z tuzemska do třetích zemí, pokud celní prohlášení na propuštění do vývozního celního režimu není podáváno v tuzemsku, ale až v jiném členském státě EU.

Jednou z častých chyb je, že zpravodajské jednotky opomíjejí některé pohyby do výkazů uvádět. Zejména ty, při kterých nedochází úplatě za zboží nebo k přechodu vlastnického práva (např. pohyby zboží v rámci reklamace nebo přemístění obchodního majetku). Pokud zpravodajská jednotka některé typy pohybů opomíjí vykazovat, dopouští se porušení pravidel vykazování, za které jí může být celním úřadem udělena pokuta.

Povinnost vykazovat data pro INTRASTAT se týká osob registrovaných v tuzemsku k DPH. Zpravodajskými jednotkami se stávají jak osoby usazené v tuzemsku registrované k DPH u místně příslušného celního úřadu, tak osoby usazené v zahraničí, tzn. usazené v jiném členském státě EU nebo ve třetích zemích, které jsou v tuzemsku registrovány k DPH.

Shora uvedeným osobám vzniká povinnost vykazovat údaje do výkazů INTRASTAT (stávají se zpravodajskými jednotkami) ve vazbě na překročení tzv. prahu pro vykazování definovaného samostatně pro zboží přijímané z jiných členských států EU do tuzemska a samostatně pro zboží odesílané z tuzemska do jiných členských států EU. Pro oba dva směry pohybu je však práh pro vykazování stanoven ve stejné výši 12 000 000,- Kč. Tato hodnota vyjadřuje úhrnnou hodnotu zboží přijatého z jiných členských státu EU od začátku kalendářního roku nebo úhrnnou hodnotu zboží odeslaného do jiných členských států EU od začátku kalendářního roku. Jedná se o roční limit.

Každá osoba registrovaní v tuzemsku k DPH, která přijímá zboží z jiných členských států EU nebo odesílá zboží do jiných členských států EU, si musí překročení prahu pro vykazování sledovat sama. To znamená, že si musí postupně načítat hodnoty zboží přijatého v rámci pohybu, od začátku kalendářního roku. Jakmile uskuteční přijetí zboží jehož hodnota v součtu s hodnotami předcházejících přijetí hodnotu prahu pro vykazování, stává se zpravodajskou jednotkou pro přijaté zboží a je povinna podat první výkaz o přijatém zboží za ten kalendářní měsíc, ve kterém došlo k překročení prahu pro vykazování. Obdobně musí osoba registrovaná k tuzemsku k DPH postupovat i při odeslání zboží do jiných členských států EU.

Hodnotou zboží pro účely sledování překročení osvobozujícího prahu je hodnota, která by jako fakturovaná hodnota měla být vykázána do výkazu INTRASTAT v případě, že by příslušná osoba registrovaná k DPH již byla byl zpravodajskou jednotkou. Do celkové hodnoty určující okamžik překročení prahu pro vykazování se započítává hodnota všech uskutečněných pohybů (přijetí nebo odeslání), které musely být ve výkazech pro INTRASTAT vykázány, v případě, že by osoba registrovaná v tuzemsku k DPH již byla zpravodajskou jednotkou – všech pohybů, které jsou předmětem vykazování a nejsou z vykazování vyjmuta. Je nutné sledovat i hodnoty zboží dodávaného ke zpracování dle smlouvy a po něm, o bezúplatných dodávkách zboží, o zboží vraceném zpět v rámci reklamace a podobně.

Při překročení prahu pro vykazování se osoba registrovaná k DPH stává zpravodajskou jednotkou a je povinna začít vykazovat údaje do výkazu INTRASTAT bez vyzvání ze strany celních orgánů, a to poprvé za měsíc, ve kterém k překročení prahu pro vykazování došlo. Údaje za zboží odeslané nebo přijaté od začátku roku do měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém byl překročen osvobozující práh, se do INTRASTATu zpětně nevykazují.

V souvislosti s prahem pro vykazování se v praxi setkáváme se dvěma typy chyb:

1. Osoba registrovaná k DPH v tuzemsku sice provádí obchodní výměnu se zbožím s jinými členskými státy EU (nějaké zboží přijímá nebo odesílá), ale nesleduje hodnoty přijatého či odeslaného zboží. To znamená že zjistí, že překročila práh pozdě nebo tuto skutečnost nezjistí vůbec a je na tuto skutečnost upozorněna státními orgány (celním úřadem, statistickým úřadem a podobně). V takovém případě se dopouští porušení pravidel vykazování a současně je povinna za měsíce, za které od překročení prahu pro vykazování měla výkazy podat, ale nepodala, podat výkazy dodatečně.
2. Osoba registrovaná k DPH pro účely identifikace okamžiku nesleduje hodnoty veškerých pohybů, které jsou předmětem vykazování. Například sleduje pouze hodnoty zboží nakupovaného a prodávaného, ale ne zboží vráceného v rámci reklamace nebo zboží dodávaného bez přechodu vlastnictví či bezúplatně. V takovém případě se může stát, že zjistí překročení prahu pro vykazování pozdě. Opět se dopouští porušení pravidel vykazování a současně je povinna za měsíce, za které od skutečného překročení prahu do okamžiku nesprávně zjištěného překročení prahu, podat výkazy dodatečně.

Jednou z podmínek pro vykázání údajů o zboží ve výkazech, je že zboží musí být skutečně přepraveno z jiného členského státu EU do tuzemsku (přijato v tuzemsku) nebo skutečně přepraveno z tuzemska do jiného členského státu EU (odesláno z tuzemska). Pakliže je zboží tuzemskem pouze prováženo, tak se o něm údaje do výkazů INTRASTAT v tuzemsku neuvádějí. Je třeba zdůraznit, že statistika INTRASTAT není statistikou smluvních vztahů s osobami z jiných členských států EU (smluv, faktur a podobně), ale statistikou skutečného pohybu zboží.

Příklad 1

Česká zpravodajská jednotka A nakoupí zboží od německého dodavatele a následně toto zboží prodá rakouskému zákazníkovi. Zboží je přepravováno od německého prodávajícího přímo rakouskému zákazníkovi.

Vzhledem k tomu, že přeprava zboží není ukončena ani zahájena v tuzemsku, nevzniká zpravodajské jednotce A povinnost vykazovat údaje pro INTRASTAT ani o přijatém, ani o odeslaném zboží.

V praxi se setkáváme s případy, kdy v popisovaném případě zpravodajská jednotka nákup pouze na základě faktury vystavené prodávajícím z jiného členského státu EU vykáže ve výkazu INTRASTAT jako přijetí zboží a následující prodej pouze na základě faktury vystavené kupujícímu z jiného členského státu vykáže ve výkazu INTRASTAT jako odeslání. V takovém případě by však zpravodajská jednotka ve výkazu vykazovala pohyb, který se neuskutečnil. Měla by tedy ve výkazech chybu.

Z předpisů vyplývá, že zpravodajskou jednotkou, která má povinnost vykazovat údaje o přijatém nebo odeslaném zboží do výkazů pro INTRASTAT je:

• ta zpravodajská jednotka, která uzavřela smlouvu, která je důvodem k uskutečněnému pohybu, se zahraniční osobou, nebo
• ta zpravodajská jednotka, které vzniká povinnost z přijatého zboží přiznat DPH z pořízení zboží z jiného členského státu EU do přiznání k DPH a kontrolního hlášení, nebo které vzniká povinnost přiznat odeslané zboží do přiznání k DPH a souhrnného hlášení jako dodání zboží do jiného členského státu EU

Není rozhodující, která česká zpravodajská jednotka zboží fyzicky přijala nebo odeslala, ale to, která osoba předmětnou transakci uvádí v přiznání k DPH jako intrakomunitární plnění, dodání do jiného členského státu EU nebo pořízení z jiného členského státu EU. Podobně se postupuje i při dodávkách zboží, které nejsou předmětem DPH (u kterých nedochází k přechodu práva nakládat jako vlastník nebo k úplatě). V takových případech má povinnost transakci uvádět do výkazu INTRASTAT ta česká zpravodajská jednotka, která je obchodním partnerem zahraniční osoby.

Příklad 2

Česká zpravodajská jednotka A nakupuje zboží od tuzemského dodavatel B a bezprostředně jej prodává německému kupujícímu. Zboží je přepraveno do Německa přímo do českého subdodavatele B.

Vzhledem k tomu, že v předmětném případě zboží prodává osobě z jiného členského sátu EU zpravodajská jednotka A, která bude toto dodání zboží přiznávat ve svém přiznání k DPH a souhrnném hlášení jako dodání do jiného členského státu EU, bude také povinna údaje o odeslaném zboží také uvádět do výkazu INTRASTAT. Zpravodajské jednotce B povinnost vykazovat údaje pro INTRASTAT nevzniká, přestože zboží do jiného členského státu fyzicky odeslala. Zpravodajská jednotka B bude prodej zboží uvádět ve svém přiznání k DPH jako vnitrostátní dodání zboží českému plátci DPH.

V podobných případech se často stává, že:

• pohyb zboží vykáže pouze zpravodajská jednotka, která zboží do jiného členského státu EU skutečně odesílá. V takovém případě by však obě české zpravodajské jednotky měly ve svém výkazu chybu. Zpravodajská jednotka, která zboží skutečně odesílá by vykázala něco, co do výkazu nepatří. Zpravodajské jednotce, která kupujícímu z jiného členského státu zboží prodává, by ve výkazu tento pohyb chyběl. Obě zpravodajské jednotky by se tedy dopustili porušení pravidel vykazování, za které jim může být celním úřadem udělena sankce pokuty.
• pohyb vykážou obě české zpravodajské jednotky. V takovém případě by však zpravodajská jednotka, která zboží skutečně odesílá, vykázala něco, co do výkazu nepatří. Dopustila by se porušení pravidel vykazování, za které jí může být celním úřadem udělena sankce pokuty.
• pohyb nevykáže ani jedna česká zpravodajská jednotka. V takovém případě by však zpravodajská jednotka, která kupujícímu z jiného členského zboží státu prodává, by ve výkazu tento pohyb chyběl. Dopustila by se porušení pravidel vykazování, za které jí může být celním úřadem udělena sankce pokuty.

Z předpisů dále vyplývá, že pohyb zboží mezi ČR musí být zadán do výkazu pro INTRASTAT bez ohledu na to, zda se uskutečňuje na základě smlouvy s osobou z jiného členského státu EU nebo s osobu usazenou ve třetí zemi. Důležité není místo usazení zahraniční osoby, se kterou má česká zpravodajská jednotka smlouvu, která je důvodem uskutečňovaného pohybu, ale skutečnost, že se zboží, které má status Unie pohybuje mezi ČR a jiným členským státem EU.

Příklad 3

Česká zpravodajská jednotka A prodává zboží švýcarskému kupujícímu, který jej následně prodává německému koncovému zákazníkovi. Zboží je z tuzemska přepraveno přímo do Německa (nejedná se o vývoz do třetí země).

Zpravodajská jednotka A uskutečňuje odeslání zboží, které má status Unie, do Německa a bude jí vznikat povinnost uvádět toto odeslání do výkazu INTRASTAT bez ohledu na to, že švýcarský kupující je usazen mimo území EU a že není v žádném členském státě EU registrován k DPH.

I v těchto případech se občas chybuje, jelikož zpravodajské jednotky leckdy nesledují pohyby zboží uskutečňované na základě smluv s osobami ze třetích zemí. V takovém případě se dopouští porušování pravidel vykazování, za které jim může být celním úřadem udělena sankce pokuty.

Text byl připraven ve spolupráci s REINOHA consulting.