Dodací podmínka INCOTERMS (International Commercial Terms) je důležitou náležitostí kupní smlouvy v mezinárodním obchodě. Určuje povinnosti prodávajícího a kupujícího, které souvisejí s dodáním a převzetím zboží. Dodací podmínka určuje zejména:

• způsob, místo a okamžik předání zboží kupujícímu;
• způsob, místo a okamžik přechodu nákladů a rizik z prodávajícího na kupujícího;
• další povinnosti stran při zajišťování dopravy, nakládky a vykládky zboží, průvodních dokladů, kontroly, pojištění, celního odbavení apod.

Dodací podmínka podstatným způsobem ovlivňuje cenu prodávaného zboží. Určuje výši nákladů, které hradí prodávající, a které zahrnuje do ceny zboží.

Dodací podmínka podstatným způsobem ovlivňuje cenu prodávaného zboží

Dodací doložky INCOTERMS jsou jednou z možností, jak vyjádřit dodací podmínky v kupní smlouvě a jejich použití v mezinárodním obchodě jednoznačně převládá. Pouze při obchodování na americkém kontinentě nebo se subjekty z amerického kontinentu se můžeme řídit pravidly vydanými Obchodní komorou Spojených států v roce 1941, jedná se o tzv. RAFTD (Revised American Foreign Trade Definition).

Výkladová pravidla INCOTERMS stanovuje Mezinárodní obchodní komora v Paříži již od roku 1936. Jednou za čas aktualizuje a vydává novou sadu výkladových pravidel. Naposledy v roce 2019, kdy byla publikována výkladová pravidla označená INCOTERMS^®2020, která jsou účinná od 1. 1. 2020. Ty si v následujícím textu představíme. Zabývat se budeme pouze těmi aspekty, které mohou mít vliv na uplatňování DPH či aplikaci celních předpisů při provádění zahraničního obchodu se zbožím.

1. Výkladová pravidla INCOTERMS nemají povahu právní normy, nejedná se o právní předpis. To znamená, že dodací doložka se stává právně závaznou, až když se na ní smluvní strany kupní smlouvy dohodnou a implementují ji do kupní smlouvy.
2. Výkladová pravidla INCOTERMS neřeší otázku přechodu vlastnictví ke zboží, ale pouze otázku přechodu nákladů a rizik. Jakmile prodávající v dohodnutém místě dodá kupujícímu, nepřechází na kupujícího vlastnické právo k dodanému zboží. Prodávající dodává zboží kupujícímu pouze k dispozici, převádí na něj pouze dispoziční právo (právo se zbožím nakládat). Otázka přechodu vlastnictví ke zboží musí být v kupní smlouvě řešena odděleně od dodací doložky, samostatným smluvním ujednáním.

Zkratka nestačí, dodací doložka definuje i místo dodání zboží. Musíte tedy doplnit identifikaci místa, kde se má zboží dodat. A protože platné jsou všechny dodací doložky a nové nenahrazují ty staré, je nutné uvést, z jakého výkladu/roku doložku máte na mysli.

Např. FCA Plzeň INCOTERMS 2020 a FCA Plzeň INCOTERMS 2010 jsou úplně jiná ujednání.

Pozor! Nestačí napsat jen FCA Plzeň 2020! Dodací doložky INCOTERMS nejsou jediné dodací doložky na světě (i když v Evropě jsou jistě preferované). Třeba dodací podmínky používané v USA a Mexiku se označují RAFTD (Revised American Foreign Trade Definition) a definují následující dodací doložky: EX, FOB, FAS, C &F, CIF, Ex Dock.

Dodací doložky jsou seskupeny do 4 kategorií označených velkým písmenem (zkratky doložek) podle rozsahu povinností na straně prodávajícího.

Kategorie E

Nepoužívejte doložku EXW – zapomeňte, že existuje!

Kupující odebírá zboží v závodě prodávajícího. Prodávající musí zboží zabalit způsobem obvyklým pro daný typ a umístit ho u něj v závodě na obvyklé místo (rampa, plot, dvorek). Tím má splněno, zboží je dodáno. Tato doložka je v praxi téměř nepoužitelná a NENÍ URČENÁ pro zahraniční obchod. V zahraničním obchodě přímo porušuje kupní smlouvu. Obchodníci ji paradoxně milují a nikdo neví proč. Naše doporučení: “Zapomeňte, že existuje!”

Kategorie F

Prodávající nezajišťuje hlavní přepravu, nesjednává přepravní smlouvu – je jen vyzván, aby dodal zboží k dispozici v dohodnutém místě. Tam předá do péče dohodnutého dopravce a to tak, že prodávající je povinen zajistit vývozní formality a musí zboží naložit.

Kategorie C

je speciální, od ostatních doložek se liší tím, že se rozchází místo přechodu nákladů s místem přechodu rizik. Musí se identifikovat dvě místa, kde na kupujícího přechází náklady a kde rizika. Je to dáno tím, že prodávající zajišťuje přepravu, sjednává smlouvu a platí tarifní poplatek. Ale v průběhu přepravy mu už nemůžou vzniknou rizika. Z pohledu prodávajícího jsou nejvhodnější doložky CPT a CIP.

Kategorie D

definuje povinnost zboží odbavené pro vývoz dopravit co nejblíže ke kupujícímu – teprve tam dodáváte. Prodávající nese většinový podíl nákladů a rizik.

Všechny povinnosti jsou rozděleny mezi obě strany – prodávajícího (A) a kupujícího (B). Vždy se rozdělují všechny (A1–B10), ale různě se mění v závislosti na zvolené dodací doložce.

A1/B1       Všeobecné povinnosti
A2/B2     Dodání/Převzetí
A3/B3     Přechod rizik
A4/B4     Přeprava
A5/B5     Pojištění
A6/B6     Dokumenty
A7/B7      Celní odbavení
A8/B8     Kontrola, balení, značení
A9/B9     Dělba nákladů
A10/B10 Oznámení a avíza

Existuje jedna náležitost kupní smlouvy, kterou INCOTERMS neřeší, ale se kterou úzce souvisí, a to je termín dodání. Sjednává se odděleně od dodací doložky. První vazba termínu a dodací doložky je logická – termín dodání se musí vázat na určitě místo, kde vzniká povinnost kupujícímu zboží dodat. Tady se ukazuje nesmyslnost doložky EXW: nemůžete se zavázat, že zboží bude k nějakému datu v závodě kupujícího, protože podle ustanovení doložky vy dodáváte zboží ve své firmě.

Druhá vazba je možná ještě důležitější. Termín dodání sjednaný ve smlouvě není závazný pouze pro prodávajícího, ale i pro kupujícího. Kupující se zavazuje v dohodnutém místě předání zboží převzít.

Výkladová pravidla INCOTERMS^®2020 definují 11 dodacích doložek rozdělených do dvou základních skupin dle druhu dopravy.

Detailní přehled a popis všech dodacích doložek včetně důležitých informací, zda povinnosti a rizika nese kupující nebo prodávající, najdete jako soubor ke stažení na konci článku. 

Dodací doložky, které jsou vhodné pro všechny typy dopravy, jsou následující:

• EXW: Ex Works “Ze závodu” (ujednané místo)
• FCA: Free Carrier “Vyplaceně dopravci” (ujednané místo)
• CPT: Carriage Paid To “Přeprava placena do” (ujednané místo určení)
• CIP: Carriage and Insurance Paid (To) “Přeprava a pojištění placeny do” (ujednané místo určení)
• DPU: Delivered at Terminal “S dodáním vyloženo” (uveďte místo určení)
• DAP: Delivered at Place “S dodáním do určitého místa” (uveďte místo určení)
• DDP: Delivered Duty Paid “S dodáním clo placeno” (ujednané místo určení)

Dodací doložky INCOTERMS, které jsou určené výhradně pro lodní dopravu, jsou následující:

• FAS: Free Alongside Ship “Vyplaceně k boku lodi” (ujednaný přístav nalodění)
• FOB: Free on Board “Vyplaceně na loď” (ujednaný přístav nalodění)
• CFR: Cost and Freight “Náklady a přepravné” (ujednaný přístav určení)
• CIF: Cost, Insurance and Freight “Náklady, pojištění, přepravné” (ujednaný přístav určení)

Text byl připraven ve spolupráci s REINOHA consulting.