BIC Plzeň

BIC views

Vysílání pracovníků v rámci přeshraničního poskytování služeb

Plánujete poskytovat služby v jiné zemi EU prostřednictvím svých zaměstnanců? Předejděte zbytečným pokutám. Přečtěte si, co si musíte předem připravit a s jakými kontrolami počítat na místě.

V rámci mezinárodní sítě na podporu podnikání Enterprise Europe Network pomáháme firmám při realizaci zahraničních zakázek spojených s poskytováním služeb. Během bezplatných konzultací poradíme a upozorníme na možná úskalí, která si české firmy neuvědomují a jež by mohla vést ve finále k sankcím v případě kontroly místními orgány. Snažíme se, abyste byli dostatečně předem informováni a případnou zakázku si mohli v předstihu promyslet. Vycházíme z platné legislativy, která se uplatňuje v zemích Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, popř. ve Švýcarsku.

Přeshraniční poskytování služeb v Evropské unii

V rámci volného pohybu služeb mohou čeští podnikatelé a společnosti dočasně a příležitostně poskytovat služby na území jiného členského státu EU bez nutnosti se tam podnikatelsky usadit. Založit živnost nebo podnik je nutné v případě opakovaného nebo trvalého poskytování služeb. Samozřejmostí je, že jsou služby legálně vykonávány i v zemi původu v České republice. Zaměstnavatel (právnická nebo fyzická osoba) uskutečňuje zahraniční zakázku prostřednictvím svých vyslaných zaměstnanců, OSVČ provádí zakázku samostatně. Typickými příklady takových činností jsou stavební zakázky, instalace průmyslového zařízení, montáž stroje nebo nábytku na míru, ale také činnosti OSVČ.

Obecné principy vysílání pracovníků

Vyslat pracovníky lze pouze v činnostech, které firma provozuje v ČR. Vyslání musí být dočasné a příležitostné a musí se jednat o vztah zaměstnavatel – zaměstnanec, což se v praxi prokazuje uzavřenou pracovní smlouvou, případně dohodou o provedení práce. Automatické je provádění náležitých sociálních a zdravotních odvodů v rámci ČR.

Čeští zaměstnanci, popř. občané EU nepotřebují žádné pracovní povolení. V případě vyslání zaměstnance ze třetí země (např. občan Ukrajiny) je nutné ověřit podmínky pro konkrétní hostitelskou zemi. Při vyslání je důležité dodržovat příslušné pracovně-právní podmínky, pravidla pro sociální a zdravotní pojištění, plnit notifikační povinnosti a věnovat pozornost daňovým záležitostem nebo respektovat další speciální pravidla nebo podmínky.

Pracovníky zaměstnané jako OSVČ na živnostenský list nedoporučujeme vysílat v rámci přeshraničního poskytování služeb. V jiných zemích EU je práce OSVČ pro jednoho stálého odběratele zakázána.

Pokud vyslaní zaměstnanci pobývají v hostitelské zemi déle než 3 měsíce, je třeba je tam nahlásit a je vhodné zažádat o přechodný pobyt občana EU.

Pracovně-právní podmínky

V oblasti pracovně-právních podmínek musí vysílající podnik respektovat legislativu hostitelské země v případě, že je pro vyslaného zaměstnance výhodnější, např. se jedná o výši odměny, délku pracovní doby a odpočinku, délku dovolené atd.

Základní pracovní podmínky, které je třeba dodržovat dle pravidel hostitelské země:

  • maximální délka pracovní doby a minimální doba odpočinku;
  • minimální délka placené roční dovolené;
  • výše odměny;
  • ochrana zdraví, bezpečnost a hygiena při práci;
  • rovné zacházení pro muže a ženy.

Kromě minimální mzdy se do odměny započítávají příplatky za přesčasy, svátky, noční práci, bonusy atd. Za zmínku též stojí cestovní náklady (příslušné cestovní náhrady dle českého zákoníku práce), které se do výše odměny nezapočítávají. Pokud se v dané zemi uplatňují kolektivní smlouvy, je nutné se řídit jejich ustanoveními nejčastěji ohledně výše odměny nebo pracovní doby.

V případě dlouhodobého vyslání trvající déle než 12 měsíců se na vyslaného pracovníka po uplynutí této doby (jednoho roku) bude vztahovat téměř celé pracovní právo dané země.

Ve výjimečných situacích nemusí být dodržena výše odměny a délka minimální dovolené v hostitelské zemi. To se týká první instalace nebo montáže:

  • pokud tvoří podstatnou část smlouvy o dodávce zboží;
  • která je nezbytná pro uvedení zařízení do provozu a provádějí ji kvalifikovaní pracovníci české firmy;
  • která nepřesahuje 8 dní a zároveň se nejedná o stavební činnosti.

Vyslaní pracovníci provádějí během realizace služeb v zahraničí záznamy o pracovní době. Na místě může případná kontrola vyžadovat mzdové podklady s příslušnými překlady za účelem prokázání náležité odměny a její skutečné vyplácení. Mezi mzdové podklady lze zařadit výplatní pásky, doklady o bankovním převodu, mzdové záznamy nebo pracovní smlouvy.

Sociální a zdravotní pojištění

Vždy s formulářem A1 a zdravotním pojištěním

V oblasti sociálního a zdravotního pojištění je nutné vybavit vyslaného pracovníka potvrzeným formulářem A1 (žádost o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení), který vydává na základě splnění podmínek místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Dále je nutný Evropský průkaz zdravotního pojištění (modrá kartička zdravotní pojišťovny) a je vhodné sjednání komerčního zdravotního připojištění.

Notifikační povinnost

Notifikační povinnosti znamenají pro vysílající firmu nahlášení všech vyslaných pracovníků nejpozději těsně před samotným vysláním, liší se u jednotlivých zemí i profesí. V případě Švýcarska se nahlašuje minimálně 8 dní před začátkem vyslání. Většina zemí využívá své vlastní národní on-line systémy, kam se zpravidla česká firma zaregistruje (získá tím přístupové údaje) a pak již zadává jednotlivá vyslání, resp. požadované informace. Vyslaní pracovníci mají mít s sebou v hostitelské zemi doklad, který prokazuje předchozí nahlášení.

Regulované profese musí být předem nahlášeny

Poskytuje-li firma přeshraniční služby v oblasti regulovaných profesí, je třeba tuto činnost ohlásit před samotným výkonem v hostitelské zemi na příslušném úřadu a doložit náležitými dokumenty s překladem do příslušného jazyka. Ohlášení kvalifikace podniku platí jeden rok a pak je nutné ho znovu obnovit. Pokud firma bude nadále poskytovat přeshraniční služby, zpravidla není nutné dokládat stejné dokumenty.

Při prvním ohlášení kvalifikace podniku se přikládá:

  • doklad o legálním usazení podniku v ČR s příslušným překladem (výpis z obchodního rejstříku);
  • doklad o občanství odpovědného zástupce podniku (občanský průkaz);
  • doklady o kvalifikaci odpovědného zástupce podniku s příslušnými překlady (př. výuční list).
Pokud je kvalifikace regulována v hostitelské zemi a není regulována v ČR, stačí, jestliže podnik tuto činnost u nás vykonával minimálně po dobu 1 roku v uplynulých 10 letech.

Kde ověřím, zda je profese v dané zemi regulovaná?

Přehled regulovaných profesí v jednotlivých zemích EU/EHP poskytuje evropská databáze (jazykové mutace: anglicky, německy, francouzsky), kde je možné vyhledat informace o příslušném úřadu, kam se ohlášení kvalifikace zasílá. Pokud OSVČ svoji profesi v této databázi nenalezne, je vhodné ještě zkontrolovat seznam regulovaných profesí v konkrétní hostitelské zemi.

V případě poskytování služeb u regulovaných profesí, která mohou mít dopad na veřejné zdraví nebo bezpečnost (často zdravotnické profese) je nutné kvalifikaci ověřit. V praxi to znamená vyčkat na vyjádření kompetentních tamních orgánů (většinou 3 měsíce).

Daň z příjmu

Při vysílání pracovníků je nutné věnovat pozornost dani z příjmu, která se může v hostitelské zemi týkat samotného českého podniku nebo vyslaného zaměstnance. Je třeba se řídit nejen českým zákonem, ale také příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, kterou má Česká republika uzavřenou s hostitelskou zemí. Pokud podle ní v zahraničí vznikne stálá provozovna, je nutné českou firmu registrovat v této zemi k dani z příjmu a daň tam odvést. Jestliže česká společnost provozuje v dané aktivitě v hostitelské zemi stálou provozovnu a vyšle do ní svého zaměstnance, tak daně z příjmu tohoto zaměstnance za vyslané období se též odvádějí v hostitelské zemi.

Daň z přidané hodnoty

Pozor na identifikovanou osobu

Je nutné respektovat problematiku DPH a správně stanovit místo plnění pro platbu daně. V obecné rovině při poskytování služeb B2B (plátce daně – plátce daně) je místem plnění stát, kde má příjemce služby sídlo. V těchto případech se uplatňuje princip reverse charge a přenáší se daňová povinnost na příjemce služby. Česká firma fakturuje bez DPH, předá DIČ zahraniční firmě a ta odvádí DPH ve své zemi dle příslušných pravidel. Pokud český podnik poskytuje přeshraniční služby zahraniční firmě a není plátcem DPH v ČR, stává se identifikovanou osobou. Identifikovaná osoba získá DIČ k DPH, které poskytne zahraniční společnosti a ta následně odvede DPH ve své zemi. Pokud jsou poskytovány přeshraniční služby B2C (zákazník je spotřebitel a tedy neplátce daně), tak je obecně místem plnění ČR.

Kromě obecného pravidla stanovení místa plnění u služeb platí řada zvláštností (§10 až 10i zákona o DPH), např. služby vztahující se k nemovitostem – místo plnění je tam, kde se nachází nemovitost, stravovací služby – místo plnění je tam, kde byla služba poskytnuta atd. U zvláštních pravidel se u přeshraničních služeb B2B nelze jednotně řídit  principem reverse charge, ale je nutné postupovat dle legislativy příslušné země. Naopak u služeb B2C je téměř vždy nezbytné se v zemi místa plnění zaregistrovat k DPH a příslušnou daň tam odvádět, popř. využít systém jednoho správního místa (One Stop Shop).

Jiné speciální požadavky

V některých EU zemích jsou aplikovány další speciální požadavky nebo podmínky, které se však většinou týkají pouze určitých činností nebo oborů. České firmy vysílající pracovníky v rámci přeshraničního poskytování služeb musí počítat s následujícími pravidly:

  • dovolenkové pokladny ve stavebnictví (Německo, Rakousko, Francie, Belgie);
  • srážková daň pro stavební práce v Německu;
  • povinné pojištění odpovědnosti pro zednické činnosti při stavbě nového objektu v Rakousku;
  • povinnost mít karty pro všechny zaměstnance na staveništi (Francie; Švédsko – pro všechny osoby na staveništi včetně OSVČ a zaměstnance subdodavatelských firem);
  • zvláštní registrace vyslaných zaměstnanců pracujících na staveništi nebo v oblasti zpracování masa prostřednictví systému Checkinatwork v Belgii.

Potřebujete se poradit, jak správně realizovat zakázku prostřednictvím vyslaných pracovníků v jiné evropské zemi? Díky našemu působení v mezinárodní síti na podporu podnikání Enterprise Europe Network se této oblasti věnujeme a bezplatně vás budeme informovat.

Bc. Miroslava Skrziszowská

Bc. Miroslava Skrziszowská

m.skrz@bic.cz
605 210 718
377 205 214

Text byl připraven se svolením přední české odbornice Enterprise Europe Network na problematiku přeshraničního poskytování služeb, RNDr. Jitky Ryšavé.

Duševní vlastnictví v malé a střední firmě: proč a jak jej chránit a jak jeho ochranu financovat

Na začátku máte nápad. Rozvinete ho, přidáte drobná vylepšení a najednou máte připravený nový, neokoukaný produkt. Už zbývá jen ho uvést na trh - český, nebo i ten zahraniční. Na co nesmíte zapomenout, jsou aspekty vztahující se k duševnímu vlastnictví. Chraňte si vaše nápady.

Celý článek

Uplatňování DPH při poskytování služeb v zahraničí

Podnikáte ve službách a poskytujete je i zahraničním klientům? Abyste mohli správně uplatnit DPH, je nutné správně identifikovat místo plnění. Přečtěte si, jak na to a na které aspekty si dát pozor.

Celý článek