Velké firmy fungují na principech procesů, dělby rolí a specializace v týmu. Díky tomu dokážou obsloužit tisíce zákazníků po celém světě, udržet kvalitu a dosahovat vysoké efektivity. Inovace však často vznikají v prostředí, kde s nápadem může přijít kdokoliv, kde jsou i „neefektivní“ slepé cesty chápány jako krok kupředu a kde nechybí nadšení vyřešit problém co nejrychleji – tedy ve světě startupů.

Mnohé úspěšné globální firmy proto hledají cestu k inovacím právě prostřednictvím spolupráce se startupy. Vyhlašují inovační výzvy, zakládají vlastní akcelerátory nebo do startupů investují. Tomuto fenoménu jsme se věnovali už v předchozím článku.

Hlavní důvody, proč velké firmy spolupracují se startupy:

• Nové technologie a trendy – často z oblastí mimo jejich core business, ale s potenciálem zásadní inovace. Budovat vlastní R&D by bylo příliš časově i finančně náročné.

• Podnikatelské týmy s energií – startupy přinášejí talentované a motivované týmy, které by v korporátním prostředí vznikaly obtížně.

• Nové obchodní modely a produkty – možnost rychle otestovat a pilotovat inovaci, kterou v případě úspěchu lze škálovat na další trhy.

• Investiční příležitosti – koupě týmu včetně know-how a práv duševního vlastnictví může být rychlejší a efektivnější cestou k růstu než vlastní vývoj.

Spolupráce musí být přínosná pro obě strany. Jaká je motivace startupů?

• Pilotní projekt a reference – ověření řešení s reálným zákazníkem a možnost otevřít si dveře na trh, kam by se jinak těžko dostali (finance, utility, telekomunikace, automotive). I když projekt nebývá ziskový, reference má obrovskou hodnotu.

• R&D zázemí a technologie – startup získá přístup k know-how, laboratořím, testovacímu prostředí nebo rozsáhlým datům pro trénink AI, které by si nikdy nemohl dovolit.

• Znalost trhů a distribuční kanály – korporace poskytne vhled do zákaznického chování a v některých případech i možnost využít distribuční kanály pro testování produktu.

• Kapitál – spolupráce může vyústit až v kapitálový vstup, který poslouží jako zdroj financování růstu nebo dokonce exit.

Pro velké firmy bývá složité vůbec definovat inovační výzvu. Ne každá inovace je vhodná pro spolupráci se startupem. Zakladatelé startupů zase řeší denně řadu priorit – vývoj produktu, zákazníky, tým, finance – a musejí si velmi pečlivě vybírat, kam svůj čas vloží.

„Obvykle dokážeme najít 3–5 startup týmů, které odpovídají konkrétnímu záměru korporace, mají řešení, know-how a chtějí aktivně spolupracovat,“ říká Petr Voplakal ze Středočeského inovačního centra (SIC), které se této formě open innovation věnuje dlouhodobě. „Znamená to ale často oslovit stovky až tisíce startupů po celém světě. Kromě databází, sociálních sítí a dalších nástrojů k tomu využíváme i naše kontakty s dalšími inovačními centry v ČR, na Slovensku v rámci sítě Ynovate, ale i s více než 160 inovačními centry a akcelerátory v rámci European Business Network. Celá práce začíná definováním inovační výzvy s korporací, pak řešíme komunikaci, hodnocení a validaci startupů. O úspěchu rozhoduje řada detailů. Jak to dělat, jsme se učili před lety v Dánsku u Accelerace.“

Dnes už neplatí, že by inovace ve velkých firmách vznikaly jen v zahraničí. Řada nadnárodních společností má v Česku vlastní R&D a inovační týmy. Spolupráce se startupy může být dalším zdrojem inovací, které dokážou zaujmout i globální skupiny.

„Se SIC se nám podařilo najít inovativní startupy, které by nám pomohly zvýšit efektivitu výroby, kvalitu a řízení energií,“ sdílí své zkušenosti Jakub Drahorád, generální ředitel závodu Valeo Autoklimatizace k.s.. „Přestože v tomto projektu byly zapojené startupy z celého světa, nakonec pilotní projekt se rozběhl právě se startupem z Čech.“

Monitorování příležitostí v oblasti Open Innovation zajišťuje BIC Plzeň díky finanční podpoře Plzeňského kraje a také díky svému členství v mezinárodní síti na podporu podnikání Enterprise Europe Network (EEN). BIC Plzeň pomáhá místním firmám se zapojením do těchto iniciativ – informuje o příležitostech, poskytuje poradenství při podávání přihlášek, organizuje informační semináře a zajišťuje potřebnou logistickou podporu.

V roce 2025 plánuje nabídnout přes 50 konkrétních výzev pro firmy a výzkumníky v regionu – od čistých technologií přes digitalizaci po chytrá města. Díky tomu mohou i firmy z Plzeňského kraje vstoupit na globální inovační scénu a rozvíjet své nápady ve spolupráci s evropskými partnery.

Sledujte web BIC Plzeň a platformu Plzeňský inovační ekosystém (PINE). Najdete zde aktuální výzvy, návod, jak se zapojit, i kontakty na konzultanty, kteří vám s prvními kroky pomohou.